Sucho bylo definováno mnoha autory a z mnoha pohledů. Pravděpodobně nejjednodušším vymezením pojmu sucho je věta: „Sucho je nedostatek vody“. Tato definice je krátká a výstižná, ale pro technickou praxi nedostačující. Proto je nutné sucho charakterizovat širšími definicemi, aby bylo možné určit příčiny a dopady sucha na naší společnost.

Například Kakosova definice sucha říká, že: „Sucho je velmi neurčitý, avšak v meteorologii často užívaný pojem, znamenající v zásadě nedostatek vody v půdě, rostlinách nebo i v atmosféře. Jednotná kritéria pro kvantitativní vymezení sucha neexistují s ohledem na rozmanitá hlediska meteorologická, hydrologická, zemědělská, bioklimatologická a celou řadu dalších i s ohledem na škody v různých oblastech národního hospodářství.“ Kvantitativní vymezení stupně abnormality daného sucha pomocí různých klimatologických indexů a jeho srovnání s předcházejícími případy (např. zda jde o případ sucha opakující se v průměru jednou za n-let apod.) se pravděpodobně nikdy objektivně nepodaří zjistit pro složitost vzájemného působení meteorologických, hydropedologických, agrotechnických a dalších faktorů. [1]

Ucelenější definici přináší H. J. Critchfield: „Sucho je deficit, který nastává, když půdní vlhkost nestačí pokrýt požadavky půdní potenciální evapotranspirace (celkový výpar). Ve světě můžeme rozlišit tři skupiny such: a) stálé sucho spojené s aridními podnebími; b) sezónní sucho, které se vyskytuje v podobě zřetelných každoročních období suchého počasí; c) sucho způsobené proměnlivostí srážek.“ [2]

Podobná je i Thornthwaiteova klasifikace podnebí (1947), ve které se rozlišují tři hlavní druhy sucha: a) stálé sucho nejsušších klimatických pásem; b) sezónní sucho některých klimatických pásem a v oblastech monzunového podnebí; c) nahodilé sucho v důsledku nepravidelných a proměnlivých četností a intenzit výskytu srážek.

Obě výše uvedené definice se částečně shodují v pohledu na sucho, neboť rozpoznávají sucho stálé, sezónní a sucho způsobené proměnlivostí srážek. Je to pohled, který zohledňuje trvání sucha – jeden z jeho parametrů.

Sucho má několik parametrů, kterými ho lze popsat. Je to především začátek, již uvedená délka trvání a konec sucha; dále je to intenzita sucha a konečně kombinaci uvedeného odpovídají účinky a dopady – hovoří se o závažnosti sucha.

Jedno z nejznámějších a nejpoužívanějších rozdělení sucha pro naše podmínky je rozdělení dle Sobíška [1]. Ten rozděluje sucho na čtyři druhy a to na sucho:

• meteorologické,
• zemědělské,
• hydrologické
• a socioekonomické.

Použitá literatura

[1] Sobíšek, B. a kolektiv. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia, Ministerstvo životního prostředí České republiky, Praha, 1993. 1. vyd. 594 s. ISBN 80-85368-45-5

[2] CRITCHFIELD, H.J. General Climatology. 4. vyd., Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall, Inc., 1983. 453s. ISBN 0133492176

[3] MACHAČ, Tomáš. Opatření v systémech zásobování vodou v době sucha. Brno, 2013. 45 s. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí. Vedoucí práce Ing. Tomáš Kučera, Ph.D.